Historie vzniku Klubu českých turistů KČT ve Frýdlantu
První zmínky o rozvoji turistiky v myšlenkách KČT spadají do druhé poloviny 30. let 20. století.
Při znovuobnovení činnosti v roce 1945 oznámil odborný učitel, pan Václav Mráz, že KČT byl založen v roce 1937. On sám byl jednatelem, předsedou pan František Škoda a místopředsedou pan Jindřich Rygl. Členskou základnu tvořili starousedlíci a mladí pracovnici české státní správy z Prahy. Bohužel se nezachovali písemné doklady o činnosti.
K obnovení činnosti došlo 29. října 1945 v Hotelu Beseda. Ustavující schůzi řídil učitel Josef Hihlán. Předsedou byl zvolen František Kracík, místopředsedou Josef Forejt, jednatelem Václav Mráz, pokladníkem František Linek, zapisovatelem František Robovský a členy výboru Josef Hih1án, ing. Vemer, Čížek, Pech a Kozák. Hlavním bodem bylo převzetí majetku od německého Gebirsvereinu. Působnost odboru byla celookresní. Valná hromada členů se konala 20. února 1946. Bylo konstatováno, že Jizerskou chatu převzal nájemce pan Katka. Byl projednán rozpočet na opravu frýdlantské rozhledny a spolku Hostinských byl předán návrh na pronájem. Nájemcem se stal pan Hladík. Na legitimaci KČT byla poskytována v hotelech sleva 20 procent. Na nádražích byly instalovány informační tabule. Dále členové pomáhali při stěhováni berlínského archivu ze zámku. Plánovalo se, že zámek bude otevřen v měsíci dubnu až květnu 1947.
Rozvíjela se značkařská činnost. Vydal se průvodce Frýdlantsko Vás volá s nákladem 3.000 kusů. Pořádali se výlety do Jizerských hor a Lužické roviny. Organizovala se výstava fotografií a přednášky. Byl natočen krátký film o Jizerských horách. V hotelu Paříž byla zřízena stanice KČT.
Politické změny ve státě se po únoru 1948 promítly i do činnosti KČT. Dosavadní předseda Dr. Kracík se z Frýdlantu odstěhoval a jeho funkci převzal starosta Sokola František Kozák. Na příkaz shora byl ustanoven akční výbor. Dne 10.06.1948 se projednalo sloučení se Sokolem. Turistická činnost se rozvíjela podle metodiky Sokola. Dne 15. června se ruší placení členských příspěvků KČT. Tím končí druhé období činnosti Klubu českých turistů ve Frýdlantu.
V dalším období turistika stagnovala, projevil se velký odchod řady funkcionářů KČT a potom to byly další přeměny Sokola a pokusy o sjednocování sportovních činností. Turisté byli neustále k někomu přiřazováni.
Změna nastává v dubnu 1974, kdy byl založen odbor turistiky při TJ Slovan Frýd1ant. Metodiku poskytoval Svaz turistiky ČSTV. U zrodu stáli Jiří Lukeš, Václav Marmange ml., Oto a Jiří Urválkovi, Václav Bondar, Leoš Ježek. Předsedou byl zvolen Bohumil Hájek. Odbor začal pořádat výlety a akce pro veřejnost. Tak vzniklo Zahájeni 100 Jarních kilometrů. Pod patronací národního podniku Tiba vznikly Josefovské vycházky. Značení po frýdlantském výběžku řídil obětavě Václav Bondar. Na počest Vašků vznikly Václavské pochody a po skonu obětavého člena Václava Hory vznikl memoriál. Dále se konaly autobusové zájezdy a někteří členové absolvovali přechod rumunského pohoří Faragaš. Rokem 1979 začíná nová éra turistů. Zatím nemají svoji klubovnu a proto se s radostí pouštějí do opravy rozhledny, která měla být pro zchátralost odstřelena. Příznivci turistiky pan Dachs, Skalický a Effenberger zpracovali návrh na zařazení do akce Z. Stavebním dozorem byl pověřen Václav Marmange, správcem rozhledny Otakar Jína a předsednictví za zemřelého Bohumila Hájka převzal Jiří Lukeš. Tím byly vytvořeny předpoklady ke zdárné opravě rozhledny. Práce pokračovali tak rychle, že 24. – 25. května 1980 se v areálu rozhledny mohl konat okrskový spartakiádní turistický sraz. Sešlo se na 500 spokojených účastníků.
Od této doby byla klubovna plně využita mládežnickým turistickým oddílem TOM Severka, který čítal až 25 členů. Vedl je Zbyněk Jégl, který vydával svůj Hlasatel po vzoru Jaroslava Foglara. Oddíl zanikl v roce 1989 pro nedostatek vedoucích.
Frýdlantští dospělí turisté plnili podmínky pro získání odznaku TURISTA ČSR, získali 38 výkonnostních tříd po linii zápočtových cest. Za tímto účelem organizovali každý rok společnou dovolenou po celé republice. Ve svém turistickém areálu U rozhledny organizovali každoročně 30. dubna pálení čarodějnic. Na prvého května to byl běh Strmou ulici nazývaný „Kmitání na rozhlednu“. Dále to byl úspěšný Novoroční výstup na rozhlednu jehož autorem byl Otakar Jína. Spolu s tehdejším občanským výborem č. 5 pořádali výstupy na nejvyšší hory ČSSR a na světě. Veliký ohlas získal pochod po zrušené úzkorozchodné dráze nazývaný „Po stopách Heřmaničky“. Spolupráci s železniční stanicí Frýdlant a ZV OSŽ zajišťoval Antonín Trojan. Rozvoj cykloturistiky neminul ani frýdlantské. Po počátečních neúspěších se prosadila cykloakce TOUR de Frýdlant – nyní „Cirkl Tour“, která je určena pro všechny příznivce kol všeho druhu. Zpočátku byly vytyčeny dvě trasy a to 35 a70 km.
U příležitosti oslav 100. výročí založení organizované turistiky v Čechách jak se nepřímo říkalo založení KČT, chtěl odbor vydat vlastní turistický odznak Frýdlantsko. Nepodařilo se a výbor odboru si neustále více uvědomoval svoji závislost na finančních dotacích od mateřské TJ Slovanu Frýdlant.
V roce 1989 byly připraveny oslavy 15. let trvání Svazu turistiky. Na slavnostní schůzi byl nejstaršímu 80 letému členu Václavu Marmangeovi předán pamětní odznak ke 100. výročí založeni KČT. Dále byla věnována pozornost dárcům krve, kdy Antonín Gitler získal zlatou plaketu Jánského. Značkařskou činnost převzali manželé Moudří. Zdárně dokončili značený červenobílý vlastivědný okruh městem Frýdlant.
V těchto dobách byla klubovna neustále v permanenci. Pořádali se zde výjezdní zasedání TJ, MěNV, NF i Federální komise pro cestovní ruch. Konaly se zde i oslavy jubileí jednotlivých členů.
Od jara 1989 probíhaly intenzivní přípravy na okrskovou spartakiádu – turistickou část. Ohnivého poselství se v turistickém areálu zúčastnilo cca 780 osob. Tato akce byla zároveň tečkou za činnosti ve Svazu turistiky. Všichni se na začátku roku 1990 – v dubnu – přihlásili k programu obnoveného Klubu českých turistů, který umožňoval větší samostatnost. Výbor odboru zpracoval samostatné stanovy, které schválilo Ministerstvo vnitra ČR, dále proběhla registrace na Statistickém úřadě v Liberci a na Finančním úřadě ve Frýdlantu. V majetkoprávních otázkách byla sepsána smlouva s mateřskou TJ Slovan Frýdlant a Městským úřadem Frýdlant.
V roce 1993 se podařilo u příležitosti oslav 100. let položení základního kamene městské radnice vydat za podpory pana Jaromíra Mráze – starosty města, Záznamník oblastního turistického odznaku Frýdlantsko.
Na přelomu století se udržoval styk s Žitavskými turisty Die dunkelbunten a s horolezci z Jonsdorfu a také spolupracovali na zajištění akce Euroregionu Nisa – přeshraničního pochodu z Višňové do polského Działoszyna a německého Ostritz do kláštera Sankt Marienthalu. Frýdlantští podporují svojí účastí též velikonoční vandr z Andělky do Ostritz na církevní obřad Saatreiten.
V roce 2002 vydal KTF Turistickou známku č. 464 a zařadil se tak do seznamu sběratelů kulatých dřevěných vypalovaných plaket. Prodejních míst je v ČR celkem 1.000 a čtvrtina výtěžku je určena pro zdravotně postižené občany – Centrum paraple. Rovněž byly u příležitosti 10. výročí trvání KTF vydány dvě nové pohlednice a to se zimní a letní tématikou rozhledny. Nechyběly ani upomínkové předměty jako například klíčenky, dřevěné malované obrázky a pamětní razítka a samolepky. Zvláštní razítko s číslem 28 je určeno pro turisty, kteří navštěvují rozhledny a plní Oblastní turistický odznak – Rozhledny. Je to příspěvek k vydání knihy Rozhledny od Jana Nouzy z Liberce, který se s hercem L. Munzarem o frýdlantské rozhledně letmo zmiňuje v televizním seriálu „Rozhlédni se člověče“.
Kromě běžných oprav a úprav turistického areálu U rozhledny byla opravena střecha klubovny krytinou značky Bramag v roce 2001 a v roce 2003 bylo vyměněno vodovodní potrubí. V roce 2006 byla pořízena nová nádrž na pitnou vodu a zrekonstruován rozvod vody ve sklepních prostorách klubovny.
Odbor navazuje spolupráci s Obecními úřady při otevření nových hraničních přechodů a plánuje pochody a cyklovyjížďky do Polska a Německa. Chtějí nejen sobě ale i veřejnosti přiblížit krásy a zajímavosti již několik desetiletí opomíjených koutů frýdlantského výběžku.
Údaje o historii Klubu turistů Frýdlant zpracoval Willy Effenberger